Náš syn Matýsek je dnes skoro sedmiletý autista. Na lekce EOV jsme začali chodit v lednu 2022, kdy Matýskovi bylo 6 let a 4 měsíce. Matýsek je neverbální, to je asi, z mého pohledu, nejnáročnější problém. Dále, jak je u autistů známo, oční kontakt nebyl před lekcemi téměř žádný, zájem o sdílení chyběl, o mazlení nestál.

Změn u Matýska s každou lekcí přibývalo, každý pokrok nebo změnu jsem mu psala do sešitu. Matýsek sice stále nemluví (zatím jen pár slov), ale má zájem o sdílení, přijde se pomazlit, podívá se na nás, když něco nesmí nebo nejde, nechá si to vysvětlit. Při svých oblíbených aktivitách má rád naši přítomnost (dříve o to nestál, spíš odcházel). Občas pomůže i s uklízením. Jasně už vybízí i ke hře, buď mladšího brášku nebo nás (maminku a tatínka).

Ve školce si změn všimla i paní učitelka a moc Matýska chválila, že se už snaží něco říct: pes, bazén, ahoj v adekvátním kontextu. Dále ochraňuje menšího spolužáka a více se zapojuje do kolektivních aktivit.

Mohla bych psát ještě hodně dlouho. Zkrátka lekce EOV nám pomohly u Matýska „NĚCO“ rozběhnout a my rodiče to „NĚCO“ musíme stále rozvíjet, aby se náš Matýsek měl v budoucím životě dobře, aby byl spokojený a šťastný.